Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Co vzal a co dal rok 2020? A jaká nejlepší hudba vyšla? Pokračujeme v seriálu, kterým popravíme rok 2020. Dnes opět se zajímavými hosty ze všech možných koutů. Hned z kraje máme Vítka z FIVE SECONDS TO LEAVE, NOD NOD, KALLE a nově také black metalové senzace NÁV. Hned za ním tu máme stručný a jasný vzkaz od Čurbyho z Obscene Extreme a Polyho z INSANIE. První ženou v našem seriálu je Marie z kapely LAKKA, zinu Mazinerie a festivalu Spring Zine Party. Zástavy facebookové skupiny „Metal pro náročné“ bude hájit jeden z jejích nejaktivnějších členů, Bejv z kapely ELYSIUM. A konečně se něco dozvíme i od šedé eminence metalové scény, kmotra fanzinů a muže, jenž organizuje ty nejlepší doprovodné aktivity festivalu Brutal Assault, Petra Frinty.
Rok 2020 mně přinesl spoustu volnýho času, který jsem vyplnil "nasáváním" přírody, četbou a hraním ve zkušebně s kapelama nebo sám, protože jsem si uvědomil, že mě to baví víc než před 20 lety:-). Taky jsem trávil nebývale času s rodinou, což v normální situaci, kdy se koncertuje, není pravidlem. Vzal mi spoustu hudebních zážitků, možnost zahrát si koncerty s novou deskou NÁV a hlavně Brutal Assault, na který se těším celý rok.
S NÁV jsme dokončili desku "Arcizlo", pokračujeme v tvorbě a chystáme pár překvapení. S KALLE jsme stihli pokřtít desku a v létě odehrát pár koncertů. S Davidem (KALLE) jsme začali pracovat na jeho skladbách, jsem zvědavej jak se to bude vyvíjet. Rok 2020 byl pro mě ve znamení LEPROUS, do té doby jsem je neznal a od Coal nahoru jsem je poslouchal denně a pořád to trvá. Totální láska.
Co se týče alb, tak 2020 pro mě byl slabší, 2019 byl výživnější. Bez pořadí:
TOP 5 alb 2020
AKHLYS – Melinoë
STEVE VON TILL - No Wilderness Deep Enough
ORANSSI PAZUZU - Mestarin Kynsi
NICK CAVE - Idiot Prayer
UADA – Djinn
Haha, mně vzal skoro vše...fotbal, cestování, OEF, koncerty, Diega, ale ještě dýchám a to je zásadní, takže se mohutně nadechuju, že se zase řádně rozjedu!!!
TOP 5 alb 2020
DROPDEAD – Dropdead. Absolutní genialita!!! Od začátku do konce čistá dokonalost!!!
NECROT – Mortal. Geniální death metalová pecka!!!
BENEDICTION – Scriptures.Takhle vyučují death metalový veteráni!!!
MACABRE - Carnival Of Killers. Neskutečná porce bláznivého murder metalu!!!
FEASTEM - Graveyard Earth. Grindcore smršť!!! Tahle deska je boží!!!
Rok 2020 nám vzal řadu koncertů a v podstatě společenskej život jako takovej, což mi chybí nejvíc. Dal mi víc času s rodinou (to je ryzí zlato) a taky čas na psaní materiálu pro nové album, takže zase tak zlej nebyl.
MARILYN MANSON - We are Chaos. MM jde na posledních albech zajímavou hudební cestou od agresivního zvuku směrem k temnotě s náznaky country. Zpočátku mě to neoslovilo, ale začínám tomu přicházet na chuť. Výrazná rytmika, kytary jen crunchově zkreslené, stažené a pod tím vším záškuby divných zvuků. Díky jeho projevu a textům je to zlý až běda i bez metalových kytar.
Když to budu brát skrze svou osobní zkušenost, tak mně tenhle rok dal víc, než vzal. Dal mi na chvilku čas se postavit mimo hlavní dějství a hlučný proud akcí a koncertů. Ono totiž, když je toho moc, tak to jeden ani nestačí vstřebávat, natož si to užívat nebo ocenit. Mimo jiné byl tenhle rok hlavně požehnaný na čas věnovat se svým výtvarným projektům, které v posledních letech šidím.
Co je samozřejmě nepříjemná daň, je absence živého hraní, prázdné kluby a jejich nejen finanční situace.
Vzhledem k tomu, že koncerty jsou ventilem pro nás všechny, doufám, že to nebude dlouho trvat a sejdeme se zase všichni na schodech na Sedmičce, u vstupu v Lampě nebo kdekoliv jinde. Pokud to tedy kluby ustojí ve zdraví. Obávám se ale, že bude za potřebí nemalá podpora, a to od každého z nás.
TOP 5 alb 2020
FOKULAR - Narrative (electronic doom - cz/sk)
MADHOUSE EXPRESS - Surreal Meadow (psychedelic rock - Praha)
MHOR - Sgìth (dungeon synth folk - cz)
BARREN WOMB - Lizard Lounge (noise rock duo - Norsko)
INGRINA - Siste Lys (post metal - Francie)
Rok 2020 byl snad pro každého speciální. Mně osobně vzal spoustu plánů, na kterých jsem už nějaký čas pracoval. Rád plánuji dopředu (a to jak osobní, tak hudební život) a rok 2020 mi ukázal, že nic není jisté a že vše se může sesypat jak domeček z karet. Ne že by si to člověk normálně neuvědomoval, ale že skoro všechno může naráz padnout. To jsem si nikdy nepřipouštěl.
A jak se říká „všechno špatný je k něčemu dobrý“, i tento „extrémní“ rok má světlou stránku. Jako nikdy jindy si člověk uvědomil, že zdraví a lidi kolem jsou to nejdůležitější, co má. Měl jsem příležitost víc času strávit se svojí rodinou a činnostmi, na které normálně nemám tolik času a celkově zpomalit. Člověk se furt za něčím honí a určité věci mu protékají mezi prsty.
TOP 5 alb 2020
Aj, tak to bude pro mě hodně těžký. Tento rok toho vyšlo strašně moc a z mého pohledu i kvalitnějšího, než kdy jindy. Takže můj okleštěný TOP by mohl vypadat:
BEAR – Propaganda. Jedna z nejposlouchanějších věcí roku. Prostě skvělý metalický HC s občasnou matematikou a refrény, které si člověk za chvilku zpívá. Fakt jsem rád, že se mi kapelu podařilo dostat k nám na Týnecký mazec.
LOATHE – I Let It in and It Took Everything. Neuvěřitelná deska této svojské kapely z Anglie. Agresivní metalcore s vlastním zvukem a s nádechem velikánů DEFTONES.
SORDID PINK – Sordid Pink. Skvělá nemetalová věc kolem geniálního muzikanta Davida Maxima Micice. Strašně chytlavá a hitová záležitost.
THE OCEAN COLLECTIVE – Phanerozioc II : Mesozoic | Cenozoic. Deska mých oblíbenců, která rozděluje hudební tábory. Ano, zvuk i muzika může znít spíše jako produkt, ale já jim to žeru se vším všudy. Skvělá muzika.
YASHIRA – Fail To Be. Post-metalové peklo!!! I když nahrávka vyšla na začátku prosince a mě uhranula. Pokud máte rádi od CONVERGE pomalé skladby na „Jane Doe“, je to přesně pro vás. Agresivita, zmar, zlo!
Dále bych doporučil desky těchto kapel: THE MOTION MOSAIC, CRYPTODIRA, AUTOCATALYTICA, END, DYSPHORIA, DVSR, FAWN LIMBS, CHAMBER, NORD, RIVI?RE, SENSERASE, SATYR
Daleko náročnější a rozkolísanější než loňský pro mě byly tři předchozí roky (2017 – 2019). Proto jsem do roku 2020 vstupoval s tím, že zvolním a odpočinu si, což se nakonec sice odehrálo, ale úplně jinak, než jsem si představoval.
Samozřejmě i mě se týkala recese a výpadek příjmů, protože mě už několik let živí komerční letectví, které je krizí ochromené stejně jako kultura a další obory. Někdy mě proto zaráží naprostý nedostatek solidarity některých hudebníků, kteří mluví o tom, jak krize dopadla na ně, ale už nevidí, že stejně nebo často daleko hůř dopadla i na lidi, kteří je živí anebo alespoň jejich snažení dávají smysl, totiž na fanoušky.
Nicméně schopnost přizpůsobit se změnám respektive překonávat překážky považuji za základní projev lidské inteligence. Proto si nesmírně vážím kapel, které zalezly do zkušeben, které se snažily zůstat co nejvíc ve styku s publikem, které hledaly nové způsoby financování, ale i agentů a agentur, které chrlily jeden nouzový scénář za druhým, i spousty dalších, kteří přikročili k činům. Tenhle rozdíl v přístupu se naplno projeví příští rok, kdy bude čím dál viditelnější rozdíl mezi těmi, kteří budou sklízet plody práce, které vloni zaseli, a těmi, kteří stejný čas promrhali sdílením postů o čipování, novém světovém řádu a cílené likvidaci kultury.
Postupné rozbíhání trhu bude nejen náročné a skokové, často bude probíhat metodou pokus-omyl, ale také bude mít nesporné kouzlo, v něčem ne nepodobné kouzlu raných devadesátých let, kdy bylo možné cokoli. Dojde k řadě změn, napadá mě spravedlivější dělení příjmů ze streamovacích služeb, určitě přijdou nové obchodní modely (napadá mě více koncertů po sobě v menších prostorách namísto jedné velké show), objeví se nové cílové skupiny (bohatí zákazníci třetího světa), situace urychlí i vývoj VR platforem.
Odmítám proto spekulovat, kdy se hudba vrátí do stavu „před pandemií“, podle mě je to špatný směr uvažování. Především koncertní byznys byl už nějakou dobu stejně „přehřátý“ jako ten letecký, ceny interpretů byly nereálné, stejně špatně je situace, kdy se v Praze v jeden den „kříží“ třeba i pět žánrově příbuzných koncertů. Krize i se všemi negativními dopady na jednotlivce pomůže trh pročistit, což v konečném součtu může být pozitivum.
TOP 5 alb 2020
Doma: DAGMAR VOŇKOVÁ – Archa
Slovensko: ANDREJ ŠEBAN : Rock and Roll z Rači
Venku – reedice: TROUBLE – Psalm 9, The Skull, Manic Frustration, Trouble
Venku: ULCERATE – Stare into Death and Be Still
FIONA APPLE – Fetch the Bolt Cutter
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
